BMR, BMI – víte, co je co?

Každý, kdo se snaží zhubnout – a přiznejme si, jako novoroční předsevzetí si to dala za úkol pomalu každá z nás – se už určitě s těmito zkratkami setkal. Co ale znamenají?

BMR – bazální metabolismus
 Bazální metabolismus je hodnota, která udává množství energetického příjmu, které je nutné pro zachování základních životních funkcí. Je to množství energie, které bychom měli přijmout pro fungování základních životních pochodů v organismu (např. dýchání, činnost srdce či chod dalších funkcí orgánů) za normální teploty a během duševního klidu. Používá se k vypočítání optimální energetické spotřeby člověka. Výsledek – navýšený o výdej energie na základě pohybové aktivity – je hodnota, kterou bychom měli denně přijmout, pokud si chceme váhu udržet. Pokud chcete hmotnost snížit, musí být denní příjem energie nižší.
Hodnota bazálního metabolismu je ovlivňována mimo jiné pohlavím, věkem, teplotou, onemocněními, některými léky atd. Z toho vyplývá, že každý člověk má jinou hodnotu BMR. Například sportovec, který má mnoho svalové hmoty, má vyšší BMR, protože tuto svalovou hmotu je nutné vyživovat. Opačně platí, že člověk, který má málo svalové hmoty, má i nižší BMR. Rozdíl je i v tom, zda jde o muže či ženu – muži přirozeně spotřebovávají více energie.
Zjednodušeně řečeno, je to spotřeba energie našeho organismu za 24 hodin v naprostém klidu, a to jak fyzickém tak duševním. Veškerá činnost = chůze, jídlo, duševní činnost nebo emocionální vypětí atd., energetickou spotřebu zvyšují. Čím je výdej energie vyšší, tím je i vyšší podíl na denní energetické spotřebě.
Bazální metabolismus je vrozený a částečně ho lze ovlivnit sportem, aktivním přístupem a správnou stravou – jíst ve tříhodinových intervalech, dodržovat vyvážený jídelníček podle zásad zdravé výživy a rozhodně nehladovět.

BMR u žen
BMR = 655,0955 + (9,5634 × váha v kg) + (1,8496 × výška v cm) − (4,6756 × věk v letech) kcal/den
BMR u mužů
BMR = 66,473 + (13,7516 × váha v kg) + (5,0033 × výška v cm) − (6,755 × věk v letech) kcal/den
K tomu musíme se připočíst 20 až 50 % příjmu vycházejícího z bazálního metabolismu. Nejnižší hodnotu má sedavé zaměstnání, nejvyšší naopak fyzicky náročné práce. Pak se ještě musí počítat s připočítáním energie potřebné na fyzické aktivity.
Pokud chceme nastartovat rychlé spalování, postačí sportovat 3x týdně po dobu 40 minut za vhodné tepové frekvence. Na tu můžeme použít následující vzorec:
220 – věk x 0,6 = minimální mez
220 – věk x 0,7 = maximální mez
Vhodná je například rychlá chůze, rotoped a podobně.

Proč je nevhodné hladovění?
Při hladovění dochází v těle ke katabolismu – jedná se typ metabolismu charakteristický štěpením složitějších látek na látky jednodušší. V tomto případě jde o svalovou hmotu, která ochabuje až mizí, a tím se snižuje síla, výkonnost a snižuje se také minimální bazální metabolismus. Organismus, který má najednou snížený energetický příjem nebo hladoví, se přepne do nouzového režimu, a tím se do zásob uloží skoro všechno, co sníme.

Index tělesné hmotnosti
Index tělesné hmotnosti známý jako BMI (Body Mass Index) je používán jako indikátor normální váhy, podváhy a obezity. Vytvořil ho belgičan Adolphe Quetelet někdy mezi lety 1 830 – 1 850. Vypočítá se jako poměr hmotnosti v kilogramech a výšky v metrech na druhou a platí pro dospělé od 20 let.
BMI je pouze orientační výpočet a u různých lidí se může lišit. Zatímco sportovec s BMI nad 30 vůbec nemusí být obézní, protože výška BMI je u něj tvořena svaly, starší lidé mohou být naopak obézní, i když číselná hodnota BMI je v normě. BMI se liší i pro různé rasy. Například USA má rozmezí pro normální váhu od 18 do 27, Evropané ji mají mezi 18 – 25 a Asiaté mezi 18,5 – 23.
Klasifikace BMI podle WHO:
BMI < 18,5
Podváha – vysoké riziko zdravotních komplikací jako je snížená imunita, nebezpečí podvýživy, u žen vynechání menstruace až neplodnost.
BMI 18,5 – 24,9
Normální váha – minimální riziko zdravotních komplikací
BMI 25 – 29,9
Nadváha – lehce zvýšené riziko zdravotních komplikací jako je cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, nemoci žlučníku atd.
BMI 30 – 34,9
Obezita I. stupně – středně zvýšené riziko zdravotních komplikací jako je ischemická choroba srdeční, vysoký krevní tlak, onemocnění žlučníku, dny, nádorů (prsu, dělohy, tlustého střeva a konečníku), poruchy plodnosti, dušnosti a artrózy.
BMI 35 – 39,9
Obezita II. stupně – vysoké riziko vzniku zdravotních komplikací jako je akutní infarkt myokardu, vyšší krevní tlak, zvýšené hodnoty krevního cukru, cukrovka II. typu a další.

 

Napsat komentář